Pohled na baziliku na Vyšehradě je pro mě jeden z těch okamžiků, kdy si člověk uvědomí, že některá místa na fotografii nikdy nepůsobí úplně stejně jako ve skutečnosti.
Když ji vidíte v noci naživo, má zvláštní atmosféru. Světla, klid kolem a pocit, že se na chvíli zastavil čas. A přesně tehdy začínám přemýšlet – jak tohle místo vyfotit tak, aby na výsledné fotografii nezůstala jen stavba, ale i pocit, který jsem tam měl.
Nešlo mi jen o další noční fotku Prahy. Snažil jsem se najít takový pohled, který bude mít atmosféru, hloubku a emoci. Fotografii, u které se člověk doma na chvíli zastaví a nebude ji vnímat jen jako obrázek na zdi.
Protože pro mě má dobrá fotografie smysl ve chvíli, kdy si ji člověk dokáže představit pověšenou v obýváku a bude mu dělat radost i po letech.
Materiály k tisku:
FOTOPAPÍR SE SATÉNOVÝM POVRCHEM O GRAMÁŽI 275g/m2
FOTOOBRAZ NA BAVLNĚNÉM PLÁTNĚ O GRAMÁŽI 370g/m2
FOTOOBRAZ NA HLINÍKOVÉ DESCE
FOTOOBRAZ NA AKRYLOVÉM SKLE
